Děti se podle věku dozvídají, co je například cesta mléka nebo lokální potravina

Rádi bychom vám představili manžele Šedivé, kteří si od roku 2012 budují svoji farmu poblíž Bučovic. Jejich farma Člupy získala ocenění ZLATÁ Chuť jižní Moravy 2024 za zrající sýr.

V rámci programu Regionální potravina Jihomoravského kraje (soutěž Ministerstva zemědělství) získala známku kvality za čerstvý sýr s bylinkovou bruschetou (2022 a 2023). Chcete vědět, jak se u nás žije farmářům? Čtěte dnešní rozhovor.

Kdy vás poprvé napadlo, že začnete s farmařením?

První nápad na něco jako farmu se zrodil na Novém Zélandě, kde jsem v letech 2008-2010 cestoval a živil se sběrem ovoce. Jako vystudovanému obráběči kovů mi zavoněla svoboda a práce na čerstvém vzduchu. Po návratu jsme společně s tehdejší přítelkyní, dnes manželkou, začali svůj projekt Farma Člupy přivádět k životu.

Co se vám na této práci líbí nejvíc, bez čeho byste se neobešli? Kamarádí se farmáři mezi sebou?

Určitě to je svoboda v tom, že si můžete vymýšlet práci a projekty, o kterých jste přesvědčeni, že budou generovat smysl, radost, zábavu a uživí vás a vaši rodinu. Pokud se podaří i to, že bude věc přínosem pro společnost, máte jackpot. Farmáři zasahují do velkého počtu různých odvětví, od samotného zemědělství, přes obchod, marketing, veterinární lékařství, ochrany přírody nebo třeba projektového managementu. Pokud je to baví, nemají příliš volného času na další činnosti nebo koníčky. Díky tomu jim nejvíc rozumí jejich kolegové a chápou je, i když je příliš dobře nebo dlouho neznají. Mezi farmáři často vznikají hluboká přátelství i po náhodných setkání, třeba někde na semináři.

Jaké je to být farmářem v ČR? V čem máte skvělou podporu od státu a kde byste uvítali podporu?

Přestože jsem v zahraničí v zemědělství pracoval, neznám jejich přesnou strukturu zákonů, podpor a povinností, proto nemohu objektivně hodnotit, zda se jim funguje lépe. Nicméně mi přijde, že nežijí v takovém shonu povinností a administrativní zátěže jako my. V ČR je obor zemědělství obrovsky administrativně zatížen a bohužel nám povinností stále přibývá. Každý nový úředník se chce zapsat nějakým vylepšením a způsobuje nám další a další hromádku papírů. Půl dne strávíte vyplňováním dokumentů, které již stát o nás ví, jen si je neumí předat z jedné ruky do druhé. Slíbená digitalizace je v nedohlednu a ke švejkování nás stát de facto tlačí. Stále čekáme na politika, který bude mít odvahu některá nesmyslná nařízení škrtnout a rozdělit malé producenty potravin, od těch velkých, protože to opravdu nejsou rovné podmínky.

Existuje něco jako typický den farmáře? Jak by vypadal váš ideální den?

Typický den farmáře úplně neznám. Podnikání je hlavně o řešení malých a velkých průšvihů dne. Můžete si udělat dokonalý plán, ale zvířata nebo počasí vám tento plán neustále mění a vy musíte umět improvizovat a přizpůsobit se proudu valících se změn. Je to taková adrenalinová hra. Jsou dny, kdy všechno odsýpá a večer si můžete poklepat po rameni, že jste vše naplánované dokončil. To je člověk spokojený a dá se říct, že zažil ideální den.

Který svůj výrobek jíte nejraději doma s rodinou?

Každý z nás má v oblibě něco jiného, ale všichni milujeme sýr halloumi (pozn.: je vhodný pro opékání na pánvičce), zrající sýr a tvarohový sen. Na trzích, když dojídáme odkrojky čerstvých sýrů, si zase libujeme nad nimi.

Pojmenováváte si svá zvířata? Jaké druhy u vás najdeme?

Dřív jsme dávali všem ovcím a kozám jména, ale pak to vypadalo jako Starý zákon v Bibli a začali jsme se v tom ztrácet. Aktuálně chováme kolem 100 kusů ovcí a jméno dostávají jen některé „vyvolené“. Krav máme pouze 10 a tam jména pořád držíme, i když jsou některá určená k porážce. Není důležité, zda mají jména nebo čísla, ale pro nás je zásadní, aby u nás všechna zvířata zažila pouze jeden špatný den – ten poslední.

Liší se pastva v rámci přírodní památky Člupy od běžné pastvy? Co jsou výhody a nevýhody?

Pastva na suchých stepních trávnících má svoje specifika. Nejprve si musíte uvědomit, že se jedná o chráněné území a je třeba chráněné druhy nechat vysemenit. A poté musíte přemýšlet nad tím, že některé druhy trav jsou naopak invazní a zase je nutné je vypást, než vykvetou. Na základě těchto skutečností lze usoudit, že pastva na Člupech musí být promyšlená a zvířata přesouvat uvážlivě. Jedná se také o půdy chudé a málo úživné, proto je dobré suché stepní trávníky kombinovat v okolí i s pastvou intenzivní a výživnější, aby zvířata prospívala. Nevýhodou je navíc svažitý terén, nepřístupný pro zemědělskou techniku. Výhodou je zase velké množství léčivek, které nám pomáhají se zdravím zvířat a bojem proti parazitům.

Jste otevřeni i školním kolektivům, co pro ně děláte? Je to čistě jen návštěva zvířat na pastvě nebo se děti dozví víc o chodu farmy?

Exkurze škol a školek vnímáme jako možnost představit důležitou roli zemědělství pro společnost a děti se podle věku dozvídají, co je například cesta mléka nebo lokální potravina. Proč je žádoucí podpora drobných hospodářů, co je to cirkulární ekonomika, nebo proč nekrmíme krávu, ale její bakterie. Zvířata jsou pak (společně s ochutnávkou produktů farmy) pouze zpestřením celé exkurze.

Děkujeme za rozhovor, více o farmě najdete zde.

Foto: Archiv farmy Člupy